Co dělat, když už ani běhání nepomáhá?
Zde odkaz na origiální článek přímo na webu Runnig2.cz: Odborníci radí: Co dělat se svou myslí, když už ani běhání nepomáhá – 1. díl – Running2
A zde citovaný celý článek:
V poslední době není snadné být psychicky v pohodě ani pro jinak odolné jedince. Ano, plno věcí se přeběhat dá a čistí to myšlenky, přesto se může stát (a stává se to i nám), že to nezabere. Jak si udržet zdravou psychiku i nyní? Zeptali jsme se na to několika odborníků.
Dneska začínáme s psychoterapeutkou a vášnivou běžkyní Helenou Kotovou (www.kotova.cz), která zdolala i náročnou výzvu, kterou překonalo jen několik žen z celé republiky: přes 100 kilometrů dlouhé Prominentní vrcholky Lužických hor. Helena spoluvede i běžecký klub Rozběháme Litoměřicko a má svou soukromou psychoterapeutickou praxi.
Jak se nyní vyrovnávat s emocemi jako je strach, bezmocnost, úzkost a stres?
Myslím, že popisované emoce zažil nebo zažívá v životě každý. Někdo na chvíli, někoho trápí déle, ale dobrá zpráva je, že se s nimi dá vždycky něco dělat.
Pro mě je nejvíc důležité tyto emoce připustit, přijmout je. Uvědomit si, že i ony jsou mojí součástí. Nevinit a nestydět se za ně. Jsou přirozené a vlastně i prospěšné, mají za úkol uvědomit si nebezpečí, nepohodu a jsou signálem k tomu, abychom si připustili, že se s námi něco děje a snažili se to zlepšit. Tím uděláme první krok k tomu, aby opět odešly. Nedusit je v sobě, ale nechat je projevit, zpracovat, vyplynout.
Příčina a projevy:
Je důležité nalézt a uvědomit si příčinu toho, proč se cítíme špatně. Potom s ní můžeme lépe pracovat a časem to úplně odbourat.
Nejvíc ideální je, když na to nebudeme sami. Je dobré o tom mluvit. Jak se cítíte, z čeho máte strach. Je dobré, pokud máte své blízké, komu se můžete svěřit. Pokud nemáte koho, vyhledejte krizovou linku nebo terapeuta.
A než se vyřeší příčina, zde je pár tipů, jak projevy strachu a stresu omezit a zklidňovat se:
- Určitě není dobré bavit se o tom lidmi v obchodě, mhd, v práci. Většinou nás pořádně nevyslechnou, případně přidají svoje negativní postřehy a k tomu dají pár osvědčených rad a klišé (výjimkou je samozřejmě výborná a blízká kolegyně v práci).
- Nezaplavujte se negativními informacemi – tedy vyhýbejte se negativním lidem, případně stanovte hranice o čem se s nimi bavit, nesledujte nepřetržitě zprávy – pokud chcete mít základní přehled, stačí třeba jednou denně a jen základní události. Nečtěte diskuze pod články (to pomáhá hodně mě), nebuďte příliš dlouho na sociálních sítích.
- Pokračujte ve svém běžném životě. Dělejte co vás doposud bavilo a naplňovalo, případně hledejte nové podněty.
- Můžete si přerovnat svoje hodnoty, nahlédnout svůj život z jiné perspektivy. Zjistit, co nebo kdo je důležitý a co mi už neslouží a nedělá dobře. Je to dobrá příležitost zastavit se, být více zaměřeni na sebe a zjistit, co a jak potřebuji v životě mít.
- Nemějte výčitky, pokud nejste zrovna aktivní, zdá se, že nic neděláte, nestíháte všechno, co jste dříve stíhali a nejste stoprocentní. Prostě to nyní nejde, dopřejte si více odpočinku, více relaxu, zpomalte. Zase přijde čas, kdy aktivní budete, zatím se můžete zaměřit třeba více na protahování, posilování, detox atd.
A když už ani běhání nepomáhá?
Přesto jděte ven. Nemusíte běžet, stačí jít. Malé pomalé nebo naopak rychlé kroky, jak to cítíte.
„Dýchejte, vnímejte, naučte se dýchací a relaxační techniky. Na stres, paniku a zmírnění strachů velmi dobře zabírají. Může jít o krátké 5ti minutové dechové cvičení, nebo zklidňující a relaxační autogenní trénink. Také velmi dobrý je mindfulness přístup – být tady a teď. Nejen při cvičení, ale celkově v životě.
Příliš se nazbývat minulostí – to přináší deprese a smutky, pocity viny a méněcennosti, ale také nezabývat se příliš budoucností, nekreslit si černé scénáře – to zas přináší úzkosti, paniku, stres a rozvibrovanost.
Důležité je nepolevit. Nezůstat doma v nečinnosti, ale v obvyklý čas, kdy byste běhali, tak prostě jít ven. Klidně jen seďte na louce, vnímejte přírodu slunce a vše kolem. Nebo na lavičce v parku. Nebo jen koukejte na strom, pozorujte ptáky nebo mravence.
Co pomáhá vám?
Mě nejvíce pomáhá cvičení na pět smyslů. Je dobré ho praktikovat, když jsem zaplavená úzkostí, panikou, stresem – rychlá varianta a nebo relaxační delší varianta – ideálně někde na louce. Vychází z Mindfulness přístupu. Také mi pomáhá běh a dloooouhé procházky se psem, vnímání přírody. A otužování – při ponoření do ledové vody zmizí všechno a jsem opravdu jen já – tady a teď.
A co nyní lidem často říkám? Musíme nepřestat žít. To znamená dělat vše, na co jsme zvyklí, jako doposud. Jen třeba pomaleji, rozvážněji, více zaměřeni na sebe. Ale jít stále kupředu, nenechat se paralyzovat. Postavit se strachu. Ukázat, že i když mě ovládá, tak jen částečně.
A ještě jeden tip:
Pokud cítíte, že to sami nezvládnete, není špatné vyhledat odbornou pomoc. Psychoterapeut vám pomůže vaše strachy objevit, pojmenovat a zmírnit, až odbourat.
e-mail: helena@kotova.cz
tel: 608 742 309
adresa: Fügnerova 1, 412 01 Litoměřice
První konzultaci je možno domluvit přes telefon, email, FB stránky. Na dalších termínech se pak domlouváme společně osobně.
Ukončení naší spolupráce je možné kdykoli, záleží na Vás, Vašich možnostech a potřebách.
Samozřejmostí spolupráce je důvěrnost a partnerský přístup.
