Znovu se poskládat
Asi každý v životě už někdy zažil chvíle, kdy nevíme kudy kam, kdy je naše mysl v totální tmě a duše v naprosté nejistotě. Kdy se dosavadní život rozpadne na tisíc kousků a my jen hledíme a nevíme, kde se chytnout, kde posadit, kde začít a kde skončit.
Prostě nekonečné nic střídané krátkými záblesky a nápady, co bychom s tím mohli dělat. Ale pak nás zase pohltí nekonečná únava, nesmyslnost všeho a tak nemáme sílu vlastně nic dělat. I dýchat bolí a přemýšlet ještě víc.
Já sama jsem podobné stavy několikrát v životě prožila a tak vím, že to není vůbec nic příjemného. Neexistuje rychlý lék nebo řešení, prostě se to musí prožít.
Je dobré si připomínat dvě pozitivní věty – čas vše léčí a vše má svůj konec – i bolest a krize. Jde jen o to, jak dlouho to budeme prožívat a jak nás to poznamená.
Samozřejmě ve víru emocí a akutní krize nás to poznamenává spíše negativně – jsme bolestní, můžeme hůře spát, neklidní, neustálý chaos v hlavě a přemýšlení, fyzické vyčerpání, nechuť ke všemu, smutek, zlost…
Ale když to pomine, vyjdeme z toho posílení a bohatší o další zkušenost. Že dokážeme přežít něco, o čem jsme si mysleli, že nepřežijeme. Že jsme silní a máme větší sebevědomí. Že se třeba kolem nás našel někdo nový. Že jsme se naučili nové věci. Že jsme změnili způsob života, myšlení, zájmy, prostě cokoliv. Že jsme odložili nefunkční a začali dělat věci jinak.
Věřím tomu, že alespoň jedna z věcí se může ukázat a přijít.
Co pomáhá mě?
- Přijmout to jako fakt – že jsem teď v takové situaci a proto nejsem schopná být stejná jako předtím. A věřit, že zas budu.
- Dělat si seznamy věcí – co chci udělat v rámci jednoho dne, případně týdne. Delší plánování je fajn, ale vyčerpává mě. Radši kratší než delší.
- Být na sebe laskavá a dělat si dobře, vnímat svoje pocity a emoce a prožívat je.
- Nenadávat si, neponižovat se, nehnusit se sama sobě. Nebýt na sebe zlá, pokud neudělám, to co jsem si naplánovala.
- Prožívat každý den jako jedinečný, uvědomovat si, jaké mám radosti, co mě těší, co mi dělá dobře. Najít si každý den na sebe chvilku a jen tak být. Nic nedělat, jen být a třeba zhluboka dýchat. Nebo koukat do stromu. A nebo do zdi.
- Dělat malé, pomalé kroky ke změně. Sbírat odvahu a sílu žít. Netlačit na sebe, ale vědět, že chci změnu, že se chci z toho dostat.
- Procházky v přírodě. Pomalé a dlouhé. Je to pro mě meditace a urovnání myšlenek.
- Dobře jíst, pečovat o sebe, odpočívat, pokud to jde.
- Mít s kým o tom mluvit – to je asi nejvíc důležité.
Tipy:
- Někdy klienti říkají, že nemají chvilku – říkám jim, že spočinout mohou klidně i na záchodě. Zavřít se na pět, deset minut a tu chvilku si prožít. Klidně pobrečet. Nebo nadávat. Nebo se usmívat a zhluboka dýchat. Nikdo nemusí vědět, co tam děláte.
- Meditace – nemusí být klasická v leže a v tichu – naopak může být i v pohybu -chůze, tanec, nebo jen tak sedět pod stromem a koukat do zeleného.
- Někdy klienti nemohou najít nic, za co by se pochválili, nebo co by ten den ocenili. Nu už jen to, že se probudíme a žijeme je fajn. Že máme co posnídat, že se probudíme v teplé posteli. Indiáni tvrdí, že každý, kdo se narodil, kdo dokázal projít porodem je úžasný, dokonalý a silný. Takže jsme úžasní.
- Každý den udělat alespoň jednu věc ze seznamu. Dává to dobrý pocit konečnosti. Ukončování věcí je dobré – nejen, že máme dobrý pocit, že jsme něco zvládli, ale také dává vědomí, že vše má svůj konec.
- Mít na seznamu věcí malé drobnosti, které jsou opravdu splnitelné – např. srovnám si jeden šuplík. Nebo odnesu koš. Prostě něco, cokoliv, co vím, že zvládnu. Abychom nedostali další frustraci z toho, že jsme nezvládli jeden jediný úkol.
- Uvědomujte si, že jste tu jen sami za sebe. Máte právo na svoje prožívání. Když to okolí nechápe, nebo nechce přijmout, jejich věc. Je dobré být samostatný, na nikom nezávislý (tím myslím jak mentálně, tak fyzicky), abychom měli volné možnosti k řešení.
- Říkejte si o pomoc, o klid, věnujte si péči,
Závěrem:
Pokud jsme aktuálně nešťastní a smutní a my na to máme náhled a uvědomujeme si to, je to vlastně dobrá zpráva! Je to zpráva o tom, že víte, jaké je cítit se opačně – šťastně a spokojeně. Už jste to někdy zažili a stoprocentně to zažijete zase.
e-mail: helena@kotova.cz
tel: 608 742 309
adresa: Fügnerova 1, 412 01 Litoměřice
První konzultaci je možno domluvit přes telefon, email, FB stránky. Na dalších termínech se pak domlouváme společně osobně.
Ukončení naší spolupráce je možné kdykoli, záleží na Vás, Vašich možnostech a potřebách.
Samozřejmostí spolupráce je důvěrnost a partnerský přístup.
